Ekonomické a úsporné chlazení

O ekonomickém chlazení se lze bavit v případech značných výkonů, kde i malá změna v koncepci, nebo principů regulace může změnit celkovou ekonomiku provozu zařízení.

Jak jsme již psali na předcházející stránce O chlazení, požadavky na chladící výkon se navyšují nebo do jisté míry redukují vhodně řešenou architektonickou koncepcí objektu – zejména orientace i plochy prosklení fasád, stínící prvky, i typy vhodných stavebních materiálů využívaných v izolačních prvcích (zejména typy tepelných izolací střechy ovlivňující útlum prostupu tepla od sluníčka během denní špičky a její oddálení k večernímu času).  O ekonomickém chlazení se lze bavit v mnoha intencích. Nejdůležitější je však vědět, co (jaké řešení) můžeme získt za jaké peníze (jakou má cenu?) a koli stojí provozní energie během chladící špičky (kWh na hodnocený den, týden, měsíc).

Po zvážení všech vhodných řešení (investorem či architektem) pro minimalizaci potřeby chlazení, je další fází fáze naše – návrh systémů chlazení. V případě, že investor očekává co nejmenší investiční náklady během investiční fáze, nemůže očekávat, že během provozu budou náklady na provoz a energie nízké. Obráceně lze taky tvrdit, že pokud se do volby správně volené koncepce ovlivňující pozitivně dlouhodobý ekonomický provoz investuje na počtátku investiční fáze víc financí, tyto vyšší investiční náklady se vyplatí z dlouhodobého hlediska, na provozních nákladech, co může pozitivně ovlivňovat cash-flow provozu objektu desítky let. 

Cílem volby ekonomické koncepce je odvádět teplo z objektu za co možná nejnižších spotřeb energií, alternativně lze zvažovat (pokud si to investor v rámci využití objektu přeje) využití zbytkového odpadního tepla z chladících systémů pro další využití v objektu – např. na přípravu nebo pouhý předehřev teplé vody (TV), nebo přitápění / vytápění objektu zejména během přechodních období.